Volcano Ash

11. 7. - 29. 9. 2024, Pekelné Sáně Gallery, Kroměříž

Curator: Marika Svobodová, Photography: Tomáš Vrtal



Břetislav Malý

Installation view Volcano Ash, Pekelné Sáně Gallery
Horizon, 2025 - graphite, volcanic ash and epoxy on canvas
Underside, 2025 - graphite and epoxy on canvas
Without Horizon, 2025 - graphite, volcanic ash and epoxy on canvas



Břetislav Malý

Installation view Volcano Ash, Pekelné Sáně Gallery
Horizon, 2025 - graphite, vulcanic ash and epoxy on canvas
Horizon, 2025 - graphite, vax, vulcanic ash and epoxy on canvas
Horizon, 2025 - graphite, volcanic ash and epoxy on canvas



Břetislav Malý

Installation view Volcano Ash, Pekelné Sáně Gallery
Horizon, 2025 - graphite, vax, vulcanic ash and epoxy on canvas



Břetislav Malý

Installation view Volcano Ash, Pekelné Sáně Gallery
Horizon, 2025 - graphite, volcanic ash and epoxy on canvas



Břetislav Malý

Installation view Volcano Ash, Pekelné Sáně Gallery
Underside, 2025 - graphite and epoxy on canvas
Without Horizon, 2025 - graphite, volcanic ash and epoxy on canvas





Volcano Ash

Co znamená namalovat bílý obraz? Je bílá plocha prázdná nebo plná? Kolik hmoty má bílá barva? Na co se vlastně díváme? Co je tady malba? Malba je malba je malba. Tak by mohla znít parafráze na známý citát Gertrudy Stein. Malba je výsledkem i východiskem procesu, malířské cesty, kladením vrstev pigmentu a pojiv na plochu plátna, jejichž cílem není námět, téma nebo motiv, ale obraz sám. Stejně jako u řady příkladů historické malby, která se přes vnější zobrazení krajiny, zátiší nebo figurálních výjevů, zabývala především vnitřními zákonitostmi a prostorem obrazu, ohledává Břetislav Malý dlouhodobě a neúnavně malbu jako pole své vlastní autonomní existence nezávislé na vnějším zobrazení. Malba, jak upozornila řada teoretických i uměleckých konceptů, nezobrazuje a nenapodobuje viditelnou skutečnost, ale jako tvůrčí akt tvoří skutečnost novou, dosud nepoznanou.
Východisko práce Břetislava Malého není konceptuální, ale ryze malířské. Práci si neusnadňuje, naopak podstupuje náročné, zdlouhavé technologické procesy, vynakládá značné úsilí, nanáší vrstvu za vrstvou, brousí, lepí, leští, lakuje a znovu maluje. Vlastnosti barev, formát obrazu, ohraničení a další témata sleduje Malý na základě teoretických, filozofických východisek a teorie barev a systematicky je uplatňuje při vlastní práci. Nezobrazivá malba nabývá u Malého nejrůznějších podob, překračující v řadě případech prostor klasického závěsného obrazu, a posouvá se v posledních letech od zkoumání vlastností barev k samotné matérii malby. V této souvislosti je zajímavá návaznost na současný filozofický směr a kulturní teorii nového materialismu, v němž je kladen důraz na materiál, jeho vlastnosti a působení. Reaguje na potřebu současných otázek po společenských vztazích, dějinném místě lidí ve světě a způsobech jakými produkujeme, reprodukujeme a spotřebováváme naše materiální prostředí. Umělcům může nabídnout příležitosti pro rozšířené interpretace materiálů a předmětů a našich vztahů k nim.
Pro výstavu připravil Břetislav Malý sérii nových bílých maleb, navazujících na předchozí cyklus lesklých černých grafitových obrazů. Použil pro ni několik minerálních a křídových pigmentů a zejména specifický lehký prášek ze sopečného popela. Výběr materiálů byl pro práci klíčový, jejich vlastnosti určovaly a ovlivňovaly způsob malby i výslednou podobu děl. Narozdíl od leštěných grafitových prací, které odrážely světlo, bílé obrazy jej absorbují a pohlcují. Základem pro nanášení barvy se staly vrstvy pláten spojených pojivem do pevného kompaktního celku. Charakter a struktura podkladu se v některých případech na okraji spojuje s malbou a stává se její součástí. Postupné nanášení vrstev barvy, jejich zabrušování a přetírání vytváří mapu zásahů, které se na obrazech projevují pouze v náznacích. To co se v malbě odehrává, se děje pod povrchem, uvnitř bílé barvy. Výsledný obraz, malba a její povrch uzavírá tento proces do sebe a my jej pouze tušíme z nepatrných nepravidelností, barevných odchylek vzniklé plochy. Vznik obrazu se odehrává ve vzájemném vztahu zvolených prostředků, formátů, materiálů a v rovnocenném dialogu s malířem. Bílé obrazy Břetislava Malého nejsou v tomto procesu záznamy nehmotného a dematerializovaného stavu prázdna ale jsou jeho opakem - demonstrací jejich fyzické přítomnosti v prostoru a čase.

Marika Svobodová